Virtuální město

Pro koho je SW určen
a jak se využívá

SW VR města je určen pro terapeuty a Využití imerzivní formy zobrazení pomocí virtuálních brýlí umožňuje zapojení vlastního pohybu seniora do akcí prováděných ve virtuálním prostředí. Tato forma zobrazení tak může vést k intuitivnímu ovládání tréninkových her zejména u populace s nízkou počítačovou gramotností. Realističnost virtuálního prostředí a modelových situací může navíc usnadnit přenos osvojených strategií do reálného života. 

Při návrhu jednotlivých úkolů jsme postupovali dle literatury a zkušeností s cílovou populací. Výběr trénovaných funkcí se odvíjí od výsledků dosavadních studií věnujících se efektivitě kognitivního tréninku u zdravých seniorů a poznatků o tom, v jakých oblastech dochází k nejvýraznějšímu úbytku schopností v důsledku rostoucího věku nebo neurodegenerativních změn. Z dosavadních studií vyplývá, že nejvyššího efektu může být dosaženo v případě zaměření na verbální a vizuální paměť, pracovní paměť, rychlost zpracování informací, pozornost, vizuoprostorové schopnosti a exekutivní funkce (Kueider, Parisi, Gross, Rebok, & Brucki, Plos One, 2012; Reijnders, van Heugten, & van Boxtel, Ageing Research Reviews, 2013). Kognitivní funkce, na které se zaměřujeme ve specifických tréninkových úlohách, proto odpovídají právě těmto kognitivním oblastem. Důraz je kladen zejména na paměťové schopnosti, které se ve vyvíjených úlohách objevují v několika variantách – jako paměť verbální, epizodická a prostorová (navigace). Vyšší počet paměťových úkolů odpovídá poznatku, že nedostatky v paměťových schopnostech patří mezi nejčastější subjektivní stížnosti u stárnoucí populace (Harada, Natelson Love, & Triebel, Clin Geriatr Med, 2013) a také bývají jako první oslabeny procesem stárnutí (Rönnlund, Nyberg, Bäckman, & Nilsson, Psychology and Aging, 2005). Každá tréninková hra disponuje řadou nastavitelných parametrů, které mají za cíl ovlivňovat náročnost trénovaného úkolu (např. zvyšující se počet objektů a prodlužující se oddálení u paměťových úkolů, zvyšující se rychlost podnětů či zkracující se limitovaný čas na reakci u úkolů zaměřených na pozornost, či zvyšující se komplexita úkolů nebo dostupnost pomůcek v případě plánování a navigace, atd.).